V posledních několika týdnech se cena zlata stabilizovala kolem hodnoty 1800 dolarů za trojskou unci. Všichni jsme čekali již poklidný závěr letošního roku, který byl hodně dramatický.

Nyní se však zdá, že se na trhu se zlatem začíná odehrávat zatím skrytý souboj mezi USA na jedné straně a Čínou a Ruskem na straně druhé.

Začalo to oznámením Světové rady pro zlato o rekordních nákupech centrálních bank ve třetím čtvrtletí tohoto roku, pokračovalo to oznámení Ghany, že chce nakupovat ropu za své zlaté rezervy a šetřit tak své rezervy držené v jiných měnách (především dolaru a euru) a pokračuje to sdělením z tohoto týdne, kdy čínská centrální banka oznámila další nákupy zlata do svých devizových rezerv. Centrální banka Číny je známá tím, že nákupy zlata do rezerv přísně tají a oznamuje je až s několika letým zpožděním - např. nákup více než 600 tun oznámený v roce 2016 byl uskutečněn průběžně v letech 2009 - 2015. Prohlášení Číny o nákupech zlata jsou jasně politická a je nutné je takto také vnímat.

Tento týden vyšel také článek o zlatě v jednom z nejvýznamnějších ekonomických časopisů - The Economist, který se zlatu věnuje spíše jen okrajově. Článek hovoří o zlatě, jako prostředku pro diverzifikaci rezerv centrálních bank a zmiňuje možnost zlata, jako prostředku k obcházení sankcí uvalených na Rusko. Následně se vyjádřila také jedna z nejvlivnějších švýcarských bank - Credit Suisse, která byla ovšem již konkrétnější a zmínila požadavek Ruska, že za dva barely ropy požaduje 1 gram zlata a odmítá platby v dolarech. Což je jasný útok,  který má vést ke značnému zhodnocení zlata vůči dolaru a také důvod, proč Čína začíná informovat o svých nákupech zlata a tím deklarovat, že nemá problém platit za ropu ve zlatě. Dalším důsledkem by bylo obrovské zhodnocení zlatých rezerv všech centrálních bank,  protože najednou tu máme cenu 120 dolarů za gram zlata tj. 3600 dolarů za trojskou unci - v korunách by tak cena za unci vyletěla (při zachování současného kurzu dolaru vůči koruně) na 85 000 korun za unci.