Třináct procent za necelé dva měsíce, tedy takřka dvojnásobek výkonu akcií. Taková je výnosová bilance zlata v posledních měsících vydatně těžícího nejen z americké bankovní krize, ale i z nákupů velkých hráčů na trhu, včetně centrálních bank. Výsledkem jsou nejvyšší ceny drahého kovu od vpádu Ruska na Ukrajinu, od svého historického vrcholu zlato zároveň dělí pouhých několik procent. Žlutý kov přitom neřekl ještě poslední slovo, jak totiž uvádí zpráva Světové rady pro zlato, centrální bankéři jsou po něm letos nejhladovější od roku 2010 a ve svých nákupech mohou pokračovat.

 

Hovořit můžeme o fenoménu takzvaného "bull runu" na zlato. Ekonomická i politická nejistota, za níž stojí bankovní krize či konflikt na Ukrajině, vedla jako obvykle k potřebě bezpečných investic, mezi něž zlato dlouhodobě patří. Obrat ke zlatu tak lze vnímat jako indikátor strachu z ekonomické recese a poklesu dolaru.

Zatímco ještě v listopadu loňského roku se troyská unce zlata obchodovala za cenu jen mírně přesahující 1600 dolarů, v tomto týdnu překročila i hranici 2050 dolarů za jednu unci. Drahý kov tak od loňského podzimního minima vydělal investorům až 28 procent.

 

Jak uvádějí statistiky Světové rady pro zlato ze závěru dubna, devět z deseti největších centrálních bank, které během prvního čtvrtletí letošního roku rozšířily své zlaté rezervy, působí na Východě a vesměs v rozvíjejících se ekonomikách. Nejvíce zlata letos nakoupily centrální banky Číny, Turecka, Uzbekistánu, Indie, Ruska a Singapuru.

Jejich chování se dá vnímat jako vzdor vůči západním státům a útok na pozice dolaru.

 

Nakupovat začíná i ČNB, která byla k držbě zlata vždy spíše skeptická. V březnu letošního roku přibylo do jejích zásob 1,54 tuny ryzího zlata, což je nákup za více než dvě miliardy korun.

zdroj: E15.cz a gold.org